MISTR SVĚTEL A PAMĚTNÍK

MIROSLAV "MIKO" VOJTÍŠEK - MISTR SVĚTEL,

V KRUŠNOHORSKÉM DIVADLE NEJDÉLE ZAMĚSTNANÝ TECHNIK.

Zleva: Miko Vojtíšek, v době vzniku fotografie Mistr zvuku, Nasťa Vańková - malířka dekorací a Eda Váňa, osvětlovač. 

V 60. letech se při rozsáhlé rekonstrukce velkéhu sálu dobudovala nová kabina zvukaře a osvětlovače. Snímek z předávání, zleva Leander Zechl a Václav Líbal se zástupcem firmy.

Václav Líbal při zkoušení pultu osvětlovače v nové kabině.

Myslel si, že to neudělám! Že o něm nic nenapíši, že stačí, když mi prostě nic neřekne a na nic neodpoví. Tak to se ale Miko velmi spletl. Skvělý Mistr světel začínal v Krajském krušnohorském divadle začátkem sedmdesátých let jako zvukař. Dvacetiletý absolvent teplické Střední všeobecně vzdělávací školy (dnes gymnázium) sem nastoupil po povinné základní vojenské službě. Divadlo mu učarovalo a on zůstal. 

Michodem, ne, že by se ženské krásy odříkal, to ani náhodou! Přesto v souboru divadla patřil k nejdéle uháněným svobodným mládencům! Osudným se mu stalo až setkání s temperamentní krejčovou Jitkou, s níž žije ve svazku manželském dodnes. 

Dnes už je Miko v důchodovém věku. Sice je občas trochu nerudný a my, "báby" z programu, mu svými požadavky jdeme na nervy, neboť Miko pamatuje ještě "živé" divadlo, což se s tou současnou "zájezdovou" scénou opravdu nedá srovnávat. Tenkrát byl mladý, společenský, dychtivý a navíc muzikální. Operetní soubor zažil v dobách největší slávy, se všemi jeho subretami, sólisty a tanečníky. Dnešní divadlo, které pouze nakupuje představení nejčastěji pražských divadelní scén, ho pochopitelně nemůže plně uspokojit. Už tu nepanuje ona rodinná soudržnost, jakou se vyznačují stálé soubory. Vždyť ani nemáme divadelní klub, kde se odehrával život mimo prkna, která znamenají svět, a jenž vzal za své při poslední rekonstrukci budovy. 

 

Jedna z historických žárovek, kterými se svítila představení ještě v osmdesátých létech 20. století. Miko má několik archivních kousků ve své soukromé sbírce. Foto: Zdeněk Traxler, Teplický deník, duben 2014.

 

Přes všechno své hudrání je ale Miko skrze hluboké znalosti profese, ve které začínal od píky, a pro své pracovní nasazení stále nenahraditelný. Což spolehlivě prokazuje při Dnech otevřených dveří Krušnohorského divadla, kdy neuvěřitelně trpělivě osm hodin v kuse, stále dokola jako kolovrátek vypráví o divadelním zákulisí pohledem z kabiny osvětlovače, o fíglech a historii své profese, kterou zažil, počínaje ručně ovládaným pultem, až po současnou techniku řízenou počítačem. Mistr světel a samozřejmě zvukař jsou ti, kteří výkon herců a pěvců na jevišti mohou o několik tříd povýšit nebo také dobré představení dokonale pohřbít. Což se naštěstí v Krušnohorském divadle nestává.

Mistr světla Miko Vojtíšek ve svém království. Někteří studenti si myslí, že toho "starého" pána nachytají na švestkách a pokládají mu záměrně těžké otázky týkající se moderních počítačových technologií. Chyba lávky. Miko jde s dobou a jen tak nějaký adolescentní šťoural ho svým dotazem nerozhází. Foto: Zdeněk Traxler, Teplický deník, duben 2014.