MUZIKANT A TURISTA

FRANTIŠEK POPP, legenda teplického divadelnictví. 

(* 15.4. 1925 Bořislav u Teplic, † 29. 1. 2003)

Následující nekrolog k úmrtí dirigenta Františka Poppa, který napsal Pavel Kovář, jsme kompletně převzali z Teplického deníku.

Není sporu o tom, že dirigent František Popp byl teplické veřejnosti známý a těšil se značné popularitě. S radostí na něj vzpomínají také jeho tehdejší "přímí podřízení", členové divadelního orchestru. Například klarinetista Severočeské filharmonie Teplice, Petr Kašpar. Ten v této souvislosti zmiňuje svoje umělecké začátky v orchestru operety i léta následující, kdy teplická filharmonie ještě koncertovala ve velkém sále divadla.

"Frantu jsem měl rád, v životě jsem s ním neměl nejmenší konflikt. Ostatně jak bych také mohl, chodil jsem do zkoušek, snažil jsem se hrát slušně... Tři a půl roku jsem odsloužil v operetě a další roky jsem tam hostoval, to už jsem byl členem Severočeského symfonického orchestru – dnes Svč. filharmonie Teplice," vypráví Petr.  

Psal se rok 1972 a filharmonie zkoušela v Zahradním domě, kde muzikantům doslova teklo na hlavu. "Během zkoušek jsme slyšeli bubnování kapek do kýble. Až dirigent Jaroslav Soukup se postaral o opravu Zahradního domu a v té době jsme zkoušeli na malém sále a koncerty se hrály v divadle. Pro orchestr není dobré, když celý týden zkoušíš v jiném prostředí a koncert se hraje jinde. Je to nepříjemá změna, pro dechové nástroje obzvlášť," zdůrazňuje Kašpar. Ale ani velký sál divadla nebyl pro filharmonii ideálním řešením. Divadelní akustika je „suchá“, pro orchestr je potřeba dozvuk. Proto hráči i posluchači uvítali výstavbu nového domu kultury s koncertním sálem, který se pyšní dobou dozvuku 12,5 sec.

Avšak zpět k Petrovým vzpomínkám na Františka Poppa:

"Tenkrát bývalo zvykem, že po každém odehraném představení se muselo sepsat tak zvané ,hlášení z představení´. Hráli jsme zrovna operetu Paganini, kde v posledním dějství vystupují podloudníci a pašeráci a také postava, jejíž německý název lze přeložit jako Hrbatý Bepo. Představoval ho jakýsi Míla Raisler a jednou mu kostymérky zapomněly ten hrb přidělat. A Popp po představení napsal do hlášení: ,Hrbatý Bepo neměl hrb! Kdo za to může!? 
Jindy hostovala teplická opereta v Mostě a celý večer nefungovala světla jak by měla. A Franta Popp pak napsal do hlášení: Během představení neustále vypadávala světla v orchestřišti a orchestr byl nucen hrát se střídavými úspěchy zpaměti.´"