MLADÍ, KRÁSNÍ,TALENTOVANÍ

HERECKÉ A PĚVECKÉ OSOBNOSTI KRUŠNOHORSKÉHO DIVADLA:

Marie Luisa Váchová

očima diváka Jana Lišky

Rád bych zmínil divadelní léta mladé a talentované herečky Marie Luisy Váchové. Na teplické scéně působila sice pouhých 5 let (1966 – 1971), za tuto krátkou dobu však nastudovala 25 rolí, z nichž většina byla hlavních, ne-li ústředních (Peppina, Veronika, Maud, Lízinka). 

Z muzikálu podle G. Chaucera "S procesím do Cantebury." Po boku Františka Zacharníka v hlavní roli Marie Luisa Váchová jako Krásná poutnice. Foto: Jindřich Körschner, archiv J. Lišky.

Marilů, jak jí říkali rodiče a kamarádi, pocházela z Českých Budějovic, kde jako dítě propadla „moru“ zvanému divadlo. Poprvé účinkovala na dvorku domu, kde bydleli, dětská představení si sama psala i režírovala. V těchto letech začala i hrát na klavír a za pár let už získala první místo na celostátní soutěži klavíristů v Moravské Ostravě. Jednou týdně dojížděla do Prahy, kde ji hudební pegagog Lev Esch připravoval ke přijímacím zkouškám na AMU. Studovala hornu, harfu, bicí nástroje, připravovala se na vedení sboru. Když byla na pražské konzervatoři otevřena nová katedra operetního herectví, kterou vedl Oldřich Nový, stala se její posluchačkou. Když v Praze hostoval soubor teplické operety, šla se  podívat na představení a jelikož se již dříve setkala v Mariánských Lázních s Dragem Čáslavským (sólistou KKD), osmělila se, navštívila ho v zákulisí a zeptala se místo herečky v teplické operetě. A v roce 1966 nastoupila Marie Luisa Váchová do Krajského krušnohorského divadla v Teplicích. V té době ještě studovala, poslední dva roky hrála divadlo při studiu.

Marilů svěží a charismatická

První velké role v "Zemi úsměvů" se zhostila na výbornou. Postava "Mi" vyžadovala nejen zpěv, ale i špičkový tanec. Představení byla okouzlující, nakonec proč by ne, Marie Luisa se pohybovala v obsazení teplických operetních hvězd, jakými byli Drago Čáslavský, Miroslav Barák, Anna Bartáková a Lea Čiháková, s níž roli Mi alternovala.  O rok později získala ústřední roli v operetě Roberta Stolze "Peppina". Její výkon zhodnotil kritik dr. Fidrmuc těmito slovy: „Z inscenace bych rád v prvé řadě vyzdvihl svěží Marii Luisu Váchovou v titulní roli. Její mládí a osobní šarm se fyzicky přímo ztotožňují s Peppinou a ukázněný projev a prožitek jsou tvůrčím příslibem“. V roce 1968 hraje ze sedmi uváděných premiér v pěti a vždy buď hlavní roli (Zlatovlasá Maud), či druhý obor (Podskalák, Perly  panny Serafínky atd.)

Velké pracovní příležitosti dostala Marie Luisa Váchová v roce 1969, kdy KKD zařadilo do svého repertoáru výpravnou operetu Franze Lehára "Paganini". Úspěšně ztvárnila druhou hlavní ženskou roli, Belly Giretti. Rád bych připomenul i významnou roli Daisy z  výpravného muzikálu P. Abrahama "Ples v hotelu Savoy", kde M. L. Váchová nejen stepovala, tančila, hrála na klavír, ale i dirigovala celý orchestr Krajského krušnohorského divadla. V roce 1970 ještě zazářila v hlavní roli operety V.A.Viplera "Veronika", jejíž premiéry se hudební skladatel osobně zúčastnil. 

"Ples v hotelu Savoy" - snímek z premiéry 14. 2. 1970, uprostřed blond subreta Marie Luisa Váchová v roli Daisy Parkerové. Foto: Jindřich Körschner, archiv: J. Lišky.

Z role do role

V tomto roce byla dramaturgie divadla velmi úspěšná. Zařadila do repertoáru Krušnohorského divadla muzikál podle G. Chaucera „S procesím do Canterbury“, kde se slečna Váchová představila hned ve několika rolích: jako Krásná poutnice, jako Mája, žena Januárova v Povídce kupcově, jako slípka Pertoleta v Povídce knězově.
Hru opět režíroval Ilja Bureš a teplické publikum jí přijalo s nadšením.

V posledním roce svého angažmá (1971) se M.L. Váchová představila ve dvou posledních velkých rolích: ve "Vídeňské krvi" jako Franciska Cagliari a ve "Svatbě v Malinovce" jako Jarinka. Ve stejném roce přijala angažmá v Hudebním divadle v Karlíně, kde působila až do svého „divadelního důchodu“ a vytvořila zde nespočetný počet rolí. Zopakovala si ústřední postavu v operetě "Peppina", hrála šišlavou Klárku „U Bílého koníčka“, natočila několik televizních filmů, pracovala v dabingu. 

V roce 2013 navštívila Marie Luisa Váchová se svým manželem Krušnohorské divadlo v Teplicích a díky ochotě paní Stieberové se znovu, téměř po čtyřiceti letech, podívala na prkna, na nichž začínala svoji uměleckou kariéru a která ji uvedla do velkého hudebního světa. 

V současné době si aktivně užívá  důchodu nejen při práci na chalupě, ale zejména sleduje a zajímá se o herecké úspěchy svých dvou synovců, Karla a Mariana Rodenových.

Jan Liška, únor 2014