13. ledna 2014

Budova divadla přinesla do Teplic kousek velkoměsta

DIVADLO PŘINESLO DO TEPLIC ZÁVAN VELKOMĚSTA

"Městské divadlo v Teplicích - rodný list":

U Císařských lázní, Teplice - centrum 761
Königstrasse, Královská třída, Klementa Gottwalda
Architekt: Rudolf Bitzan, spoluautor: Adolf Linnebach
Výstavba: 1921 - 1924
Sloh: neoklasicismus, art - deco
Aktuální název: Krušnohorské divadlo
Historické názvy: Divadlo Severu, Městské divadlo Teplice-Šanov, Divadlo bratří Čapků, Krajské krušnohorské divadlo, Stadttheater mit Kur- und Stadtsälen, Stadtsäle





Foto: Pohledy na nové městské divadlo jsou z let 1924 - 1927.


Foto: Pohled na nové divadlo se svítící fontánou je z roku 1936.


Zatímco kino Květen, (až do 80. let 20. století součást divadelní budovy), bylo zprovozněno již 28. září 1923 promítnutím filmu Wilhelm Tell, malý sál divadla a kavárna byly otevřeny na Nový rok 1924. Při této příležitosti zazněla Beethovenova předehra Egmont v provedení teplického symfonického orchestru. Již 5. ledna 1924 se na malém sále konal ples německých akademiků a 20. dubna 1924 byl Wangerovou operou Mistři pěvci norimberští otevřen i velký sál a zbývající prostory divadla.






 Foto: Dva pohledy do velkého sálu divadla z roku 1924.



Foto: Pohled do již neexistujícího kina Květen v budově divadla z roku 1926 (v 90. létech klub Aktual). "Vzpomínám na nádherné plesy, které se v divadle odehrávaly ještě v šedesátých létech," vypráví pamětnice Ivana Fojtíková. Na tradiční ples Krajského krušnohorského divadla prý přijížděli lidé až z Prahy. Začínalo se ve velkém sále premiérou operety, všechny restaurační i divadelní prostory byly otevřeny návštěvníkům, v kině Květen průběžně běžely grotesky. "Lidi všude korzovali, skleničky v rukou... Bratranec byl nadšený, tvrdil, že tak krásný ples v Praze nikdy nezažil," říká paní Ivana.

Foto: Původní vybavení divadelní cukrárny z 20. let minulého století

Pro srovnání: zatímco v současnosti pojme velký sál 696 platících diváků, při premiéře v roce 1924 do něj usedlo1326 Tepličanů! Malý sál uzpůsobený pro komorní hry nabízel 577 míst k sezení, dnes se sem vejde maximálně 220 platících diváků. Velký sál bylo možno vyrovnávací podlahou a otevřením zadní stěny do dnešní Smetanovy síně upravit pro plesy, které svou velkolepostí připomínaly proslulé "plesy v opeře". K jejich účelům se velký sál využíval ještě před svou zásadní rekonstrukcí v 60. létech 20. století.

Hrály se operety, opery a zpěvohry

Přáním městských radních bylo, aby každý návštěvník v divadle nalezl program dle svého vkusu. První divadelní sezona pod vedením ředitele Holleringa uvedla 21 oper, z toho 12x Rossiniho Lazebníka Sevilského, 23 operet, z toho 17x Kalmánovu Hraběnku Maricu, 25 činoherních představení, z toho 5 dramat a 4 koncerty v provedení teplické filharmonie.

Velký sál Krušnohorského divadla sloužil pro potřeby teplické filharmonie až do 80. let 20. století. Když v roce 1972 přišel na místo jejího ředitele a šéfdirigenta Jaroslav Soukup, rozšířil početní stav orchestru, který od roku 1979 nesl název Severočeská státní filharmonie a zasloužil se především o výstavbu nového koncertního sálu se špičkovými akustickými parametry v Domě kultury Teplice.  Foto:  Jindřich Körschner.

Dle smlouvy musel ředitel ročně nastudovat 88 premiérových představení (později 66)! Hrálo se zpravidla 6 dní v týdnu. Nutno připomenout, že zdejší divadlo bylo stálou scénou, až do roku 1994 s vlastním souborem. Od roku 1997 je divadelní budova pod správou Domu kultury Teplice a prostory Krušmohorského divadla slouží pronájmům a zájezdovým představením v režii programového oddělení domu kultury.   
Eva Stieberová, zdroj: Rekonstrukce Krušnohorského divadla, Ing,. A. Smrček, CSc, V. Uher.
Pohlednice vyretušoval, zrestauroval a zapůjčil teplický fotograf Jiří Morman. Další historické pohlednice a fotografie z jeho sbírky najdete na samostatné stránce "Trocha prvorepublikové nostalgie z nejstarších lázní v Čechách".


Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.