Počátky divadelnictví v Teplicích v režii Clary-Aldringenů

První teplické divadlo vzniklo v polovině 18. století na zámku

Může za to majitel teplického panství, osvícený hrabě František Václav Clary Aldringen, který se členy své rodiny secvičoval a pro své přátele a hosty provozoval na zámku divadelní kusy. Dnes bychom řekli, že na teplickém zámku se v roce 1751 odehrávalo cosi jako "bytové divadlo". V  roce 1787 nechal Jan Nepomuk Clary-Aldringen na konci západního křídla, v místech, kde ještě před několika lety bývala obřadní síň a dnes funguje jazzclub a muzejní klub, postavit dle návrhu saského architekta Jana Augusta Giesla stálé divadlo.
Jak uvádí kronika, hraběcí stavitel Johann Kuzer je "spáchal" za neuvěřitelné tři měsíce! Výzdoba byla dílem drážďanských umělců Theileho a Kastelliho. Elegantním klasicistním průčelím, jedním z prvních v tomto slohu u nás, je divadélko spojeno přímo se Zámeckou zahradou. Na konci provozování mělo 285 míst. Divadelní provoz byl zahájen roku 1789 a  zpočátku zde hostovaly pouze kočovné společnosti. Brzy se však utvořil sbor ochotníků (Dilletantengesellschaft), který byl činný zejména v zimě a výnos ze vstupného obvykle věnoval na dobročinné účely. V letech 1855 až 1865 zřídilo město v trnovanském parku ještě letní divadelní scénu (pozůstatky divadelního altánu jsou dosud k vidění v prostoru za restaurací McDonald). Uváděny byly především veselohry a hry se zpěvy, občas koncerty klasické hudby a také slavnostní akademie k nejrůznějším výročím.

Foto: Zámecké divadlo na pohlednici z roku 1899. Restaurování snímku Jiří Morman 2014.

  Foto: Zámecké divadlo, jak ho známe z počátku 3. tisíciletí

 

PROSLULÉ OSOBNOSTI COBY AUTOŘI HER PRO ZÁMECKÉ DIVADLO

V nedalekém Duchcově trávil na zámku u rodiny Vladštejnů stáří Giacomo Casanova, který  rád navštěvoval teplický zámek a zejména zákulisí jeho divadla.

Pro kněžnu Marii Leopoldu Kristinu napsal hru "Le Polémoscope ou La calomnie démasqué par la présance d´esprit" (Lorňon, který klame aneb Duchapřítomně odhalená pomluva). Hra byla uvedena roku 1791.

Žárlivý císař zabránil manželce v hostování na prknech, jež znamenají svět

Kromě proslulého filosofa a milovníka hodlal v teplickém zámeckém divadle zazářit i slavný lázeňský host Johann Wolfgang Goethe, jenž měl v hledišti dokonce své vlastní uzamykatelné sedadlo. 

 

Roku 1812 připravil pro divadlo vlastní kus, hru „Die Wette“ neboli Sázka. Napsal v ní roli pro mladou císařovnu Marii Ludoviku, sám hodlal vystupovat po jejím boku. K premiéře však nikdy nedošlo, protože Goethe na poslední chvíli onemocněl a účast císařovny navíc striktně odmítl její manžel.
Po otevření Městského divadla v roce 1874 provoz v Zámeckém divadle utichl. Po dalších padesát let sloužilo jen příležitostně jako soukromá scéna. Na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století nechal Alfons Clary – Aldringen chátrající prostor částečně přestavět na byt a větší část použil k umístění knižního fondu o 60 tisících svazků. Knihy pocházely z paláce ve Vídni, který rodina po skončení první světové války musela prodat. Knihovna dnes uchovává knižní sbírky muzea.
E. Stieberová, zdroj: "A. Smrček - Pamětní list k otevření rekonstruované budovy KDT v říjnu 1998, audioteplice.cz - Pro Polis, o.p.s."

STĚŽEJNÍ PROGRAMY K OSLAVÁM 90. VÝROČÍ KRUŠNOHORSKÉHO DIVADLA

20. dubna 1924 - duben 2014

Všechny pořady uvedené v sezoně jaro / podzim 2014 připravujeme s vědomím 90. výročí otevření divadla v Teplicích. Zvláštní důraz klademe na měsíc duben, neboť přesně 20. dubna 1924 byl objekt divadla kompletně zpřístupněn návštěvníkům. Snažili jsme se proto vzdát hold všem prostorám, které rozsáhlý objekt nabízí, včetně restauračních. 
Pořady uvádíme s finanční podporou Statutárního města Teplice.

31. 3. - pondělí - malý sál divadla v 17.00: 

ŠŤASTNÉ ROKY NEJSTARŠÍCH LÁZNÍ V ČECHÁCH

Vernisáž výstavy pohlednic a fotografií Teplic z 1. poloviny 20. století.  Výstavu doplní kolekce 10 dobových plakátů vztahujících se k inscenacím, které byly uvedeny v původním Městském divadle v Teplicích, jež vyhořelo 1. září 1919.

 

Kopie plakátů poskytne v rámci kulturní spolupráce produkce hudebního Festivalu uprostřed Evropy - Mitte Europa, jehož 23. ročník se uskuteční od 15. 6. do 3. 8. 2014.  

 

V rámci výstavy bude prezentováno několik kostýmů a návrhů scén akademického malíře Jana Sedláčka k operetním inscenacím uváděných v Krušnohorském divadle. 

Po vernisáži výstavu přemístíme do foyer, kde bude přístupná při představeních uváděných v Krušnohorském divadle v průběhu měsíce dubna 2014. Pro žáky základních škol a studenty možno domluvit samostatný termín prohlídky. 

Program v rámci vernisáže:

POHLED DO HISTORIE NIKOHO NEZABIJE

Přednáška PhDr. Jany Michlové, vedoucí oddělení knihovny Regionálního muzea v Teplicích na téma "Teplické divadlo a divadelnictví v Teplicích v I. polovině 20. století". Krátkou demografickou studií o Teplicích ve 20. létech minulého století přispěje Mgr. Radek Spála, vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Hudební produkce: Marie Červová (prof. Konzervatoře Teplice) - klavírní doprovod studentek pěveckého odd. populární hudby, třídy Marie Nové: „TÝJO TRIO" ve složení  - Petra a Eva Andělovy, Sára Takkieddinova a Kateřina Kročilová ze třídy prof. Vlaďky Svobodové.  Písňový repertoár ze skladeb 20. let 20. století ozvláštní ukázka tehdy populárního charlestonu v provedení frekventantů tanečních kurzů pro starší a pokročilé Jiřího Vitka.

3. dubna - čtvrtek - DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ KRUŠNOHORSKÉHO DIVADLA
4. 4. - pátek
10. 4. - čtvrtek



Komentovaná prohlídka v délce 45 min: zákulisí velkého sálu, kabina zvukaře a osvětlovače, malý sál a Smetanova síň. Jeden prohlídkový okruh pojme maximálně 30 diváků.
Dopolední prohlídky pro školy jsou již naplněny. Do prohlídkových okruhů od 15.00, 16.00 a 17.00 pro veřejnost se možno zarezervovat na pokladna@dkteplice.cz, 417515940 nebo program@dkteplice.cz
Vst. 20,- Kč.
Mimořádná prohlídka 4. 4. od 18 hodin bude věnována dětem, které se v Regionální knihovně v Teplicích účastní "Noci s Andersenem 2014." V rámci této prohlídky si prohlédnou nejenom technické zázemí, ale také navštíví divadelní kostymérnu, která skladuje téměř tisícovku kostýmů a doplňků k operetním inscenacím i k předstaením Tanečního divadla Teplice.

11. 4. - pátek - malý sál 19.00
"JEN PRO TEN DNEŠNÍ DEN"
Společenský večer s koncertem a komentovanou módní přehlídkou. Od 20.30 bude k dispozici restaurační obsluha. Moderuje: Eva Stieberová.
19.00 - 19.30 SHADE YADDA QUARTET s Jájou Šimíčkovou.
koncert 

Jája Šimíčková je  „uměleckou sestrou“ pana Ondřeje Havelky a spoluzakladatelkou Orchestru sester Havelkových. SHADE YADDA QUARTET (saxofon, kytara, kontrabas) provozuje prudce radostnou hudbu 20. - 40. let minulého století.
19.30 - 20.00 BEZ KLOBOUČKU ANI  NA KROK
Komentovaná přehlídka modelů z let dvacátých. Ze sbírek textilní výtvarnice Evy Vágnerové. Ve spolupráci s Módním studiem Marika.
20.00 - 20.30 SHADE YADDA QUARTET
20.45 BABIČKO, NAUČ MĚ CHARLESTON ! + předtančení: směs ukázek standardních tanců v provedení účastníků tanečních kurzů pro starší a pokročilé Jiřího Vitka.
21.00 - 22.30 HARMONY QUARTET
Hudba k posluchu i tanci.
Vst. 160,- Sleva: Senior pas. Předpl. MIX
Z historie:
Písnička z filmu Kristián "Jen pro ten dnešní den" (hudba Sláva Emanuel Nováček, text Josef Gruss) zazněla sice až v roce 1939. Dokáže však perfektně navodit atmosféru prvorepublikových kaváren a barů, chvíle, pro které "stojí za to žít, jen klid svůj tichý mít a víc po ničem netoužit." Proto jsme její název zvolili pro záhlaví tohoto pořadu.

14. 4. - pondělí - velký sál 19.00
Severočeské divadlo opery a baletu:
Emmerich Kálmán
HRABĚNKA MARICA
Jedna z nejoblíbenějších a nejhranějších operet, zkomponovaná na text Julia Brummera a Alfreda Grünwalda. Příběh lásky odehrávající se v idylické rezidenci jedné balkánské říše, kde se zpívá a tančí čardáš.
Vst. 150,- 210,- 260,-  Sleva: Senior pas. Předpl.: D2, MIX 

Z historie: 
Hodnocení první divadelní sezony z roku 1925 nezmiňuje finanční zisk či ztrátu v hospodaření nového divadla. Zato hovoří o jednoznačném uměleckém úspěchu. Soubor pod vedením ředitele Holleringa uvedl 21 operních inscenací, nejčastěji se hrál Rossiniho Lazebník Sevilský (12 x) a Kalmánova Hraběnka Marice (17 x). K tomu 25 činoherních představení a 4 koncerty klasické hudby v provedení teplické filharmonie. V pracovním závazku ředitele bylo nastudování 88 premiér za rok! (Později byl tento počet snížen na "pouhých" 66 premiérových inscenací).

19. 4. - sobota - velký sál 19.00
KONCERT SEVEROČESKÉ FILHARMONIE TEPLICE K 90. VÝROČÍ OTEVŘENÍ KRUŠNOHORSKÉHO DIVADLA
W. A. Mozart: Koncert pro flétnu a orchestr G dur
W. A. Mozart: Koncert pro klavír a orchestr č. 21 C dur KV 467
Antonín Dvořák: Symfonie č. 9, e moll "Z NOVÉHO SVĚTA" - Symfonie č. 9, e-moll, op. 95 zvaná též "Novosvětská".
Francesco Lentini - dirigent, Hyeonseo Jeon - flétna, Loredana Lentini - klavír.
Vst. 200,-  Sleva: Senior pas, majitelé ABO JARO 2014. majitelé ABO Svč. filharmonie Teplice.

Z historie:
Severočeská filharmonie Teplice je jediným profesionálním orchestrem v Ústeckém kraji. Zakládací listina a úřední schválení orchestru nese letopočet 1838. Od konce 19. století uváděl orchestr pravidelné cykly symfonické hudby v provedení nejžádanějších dirigentů a sólisté té doby. Koncertovaly s ním největší osobnosti světové hudby, např. dirigenti Eugen d´Albert, Richard Strauss, klavíristé Ferruccio Busoni, Conrad Ansorge, Emil Marteau, violoncellisté David Popper, Julius Klengel, Hugo Becker, Anton Hekking, pěvkyně Lili Lehmannová, Ernestina Schumann - Heinkeová a mnoho dalších. Mezi hostujícími dirigenty čteme jména Siegfried Wagner, Alexander Zemlinský nebo Felix von Weigartner. S orchestrem vystupovali i všichni velcí čeští houslisté počínaje Josefem Slavíkem a konče Janem Kubelíkem. Městský orchestr využíval velký sál až do konce II. světové války, kdy bylo městské německé divadlo uzavřeno.

"Novosvětskou" lze zařadit nejen k absolutní špičce hudebního romantismu, ale též k nejlepším dílům světové symfonické tvorby všech dob. Není bez zajímavosti, že Neil Armstrong vzal nahrávku "Novosvětské" s sebou, když v roce 1969 Apollo 11 poprvé přistálo na Měsíci.

20. 4. - neděle - velký sál 19.00
ONDŘEJ HAVELKA AND HIS MELODY MAKERS

The Melody Makers je český orchestr hrající jazz, swing a taneční hudbu z 20., 30. a raných 40. let 20. století. Orchestr vznikl roku 1995 , založil jej Ondřej Havelka spolu s Karlem Majerem, jenž se stal kapelníkem bandu.
Vst. 250,- 300,- 350,-      Sleva: Senior pas    Předpl. MIX

V červenci v rámci Evropské hudební akademie 2014 vyvrcholí oslavy 90. výročí Krušnohorského divadla uvedením:
"TEPLICE SOBĚ" - B. Smetana: PRODANÁ NEVĚSTA

Ve spolupráci se Severočeskou filharmonií Teplice a účastníky EHA 2014, mladými talentovanými pěvci z různých zemí světa, za spoluúčasti Hereckého studia DK Teplice a Brixiho komorního souboru Teplice. Proslýchá se, že jednu z rolí (a nebude to medvěd) by si v této inscenaci měl "střihnout" i teplický primátor Jaroslav Kubera.
Z historie:
Po roce 1945 zahájilo teplické divadlo svou činnost pod názvem DIVADLO SEVERU. Byly vytvořeny tři soubory: opera, opereta a činohra.Činnost prvního českého divadla v Teplicích otevřel soubor opery slavnostním uvedením Smetanovy "Prodané nevěsty". Premiéra se odehrála 24. června, repríza se konala druhý den. Za dirigentským pultem stál Josef Bartl, režie se zhostil Ferdinand Krčmář, choreografie Čeněk Jaroš, výtvarná spoluprácí in. arch. Josef Raban.  

Eva Stieberová, produkční DK Teplice

Budova divadla přinesla do Teplic kousek velkoměsta

DIVADLO PŘINESLO DO TEPLIC ZÁVAN VELKOMĚSTA

"Městské divadlo v Teplicích - rodný list":

U Císařských lázní, Teplice - centrum 761

Königstrasse, Královská třída, Klementa Gottwalda

Architekt: Rudolf Bitzan, spoluautor: Adolf Linnebach
Výstavba: 1921 - 1924
Sloh: neoklasicismus, art - deco
Aktuální název: Krušnohorské divadlo
Historické názvy: Divadlo Severu, Městské divadlo Teplice-Šanov, Divadlo bratří Čapků, Krajské krušnohorské divadlo, Stadttheater mit Kur- und Stadtsälen, Stadtsäle

Foto: Pohledy na nové městské divadlo jsou z let 1924 - 1927.

Foto: Pohled na nové divadlo se svítící fontánou je z roku 1936.

Zatímco kino Květen, (až do 80. let 20. století součást divadelní budovy), bylo zprovozněno již 28. září 1923 promítnutím filmu Wilhelm Tell, malý sál divadla a kavárna byly otevřeny na Nový rok 1924. Při této příležitosti zazněla Beethovenova předehra Egmont v provedení teplického symfonického orchestru. Již 5. ledna 1924 se na malém sále konal ples německých akademiků a 20. dubna 1924 byl Wangerovou operou Mistři pěvci norimberští otevřen i velký sál a zbývající prostory divadla.

 Foto: Dva pohledy do velkého sálu divadla z roku 1924.

Foto: Pohled do již neexistujícího kina Květen v budově divadla z roku 1926 (v 90. létech klub Aktual). "Vzpomínám na nádherné plesy, které se v divadle odehrávaly ještě v šedesátých létech," vypráví pamětnice Ivana Fojtíková. Na tradiční ples Krajského krušnohorského divadla prý přijížděli lidé až z Prahy. Začínalo se ve velkém sále premiérou operety, všechny restaurační i divadelní prostory byly otevřeny návštěvníkům, v kině Květen průběžně běžely grotesky. "Lidi všude korzovali, skleničky v rukou... Bratranec byl nadšený, tvrdil, že tak krásný ples v Praze nikdy nezažil," říká paní Ivana.

Foto: Původní vybavení divadelní cukrárny z 20. let minulého století

Pro srovnání: zatímco v současnosti pojme velký sál 696 platících diváků, při premiéře v roce 1924 do něj usedlo1326 Tepličanů! Malý sál uzpůsobený pro komorní hry nabízel 577 míst k sezení, dnes se sem vejde maximálně 220 platících diváků. Velký sál bylo možno vyrovnávací podlahou a otevřením zadní stěny do dnešní Smetanovy síně upravit pro plesy, které svou velkolepostí připomínaly proslulé "plesy v opeře". K jejich účelům se velký sál využíval ještě před svou zásadní rekonstrukcí v 60. létech 20. století.

Hrály se operety, opery a zpěvohry

Přáním městských radních bylo, aby každý návštěvník v divadle nalezl program dle svého vkusu. První divadelní sezona pod vedením ředitele Holleringa uvedla 21 oper, z toho 12x Rossiniho Lazebníka Sevilského, 23 operet, z toho 17x Kalmánovu Hraběnku Maricu, 25 činoherních představení, z toho 5 dramat a 4 koncerty v provedení teplické filharmonie.

Velký sál Krušnohorského divadla sloužil pro potřeby teplické filharmonie až do 80. let 20. století. Když v roce 1972 přišel na místo jejího ředitele a šéfdirigenta Jaroslav Soukup, rozšířil početní stav orchestru, který od roku 1979 nesl název Severočeská státní filharmonie a zasloužil se především o výstavbu nového koncertního sálu se špičkovými akustickými parametry v Domě kultury Teplice.  Foto:  Jindřich Körschner.

Dle smlouvy musel ředitel ročně nastudovat 88 premiérových představení (později 66)! Hrálo se zpravidla 6 dní v týdnu. Nutno připomenout, že zdejší divadlo bylo stálou scénou, až do roku 1994 s vlastním souborem. Od roku 1997 je divadelní budova pod správou Domu kultury Teplice a prostory Krušmohorského divadla slouží pronájmům a zájezdovým představením v režii programového oddělení domu kultury.   
Eva Stieberová, zdroj: Rekonstrukce Krušnohorského divadla, Ing,. A. Smrček, CSc, V. Uher.
Pohlednice vyretušoval, zrestauroval a zapůjčil teplický fotograf Jiří Morman. Další historické pohlednice a fotografie z jeho sbírky najdete na samostatné stránce "Trocha prvorepublikové nostalgie z nejstarších lázní v Čechách".

Historie

SMUTNÝ OSUD PRVNÍHO DIVADLA V TEPLICÍCH

Osud prvního Městského divadla v Teplicích byl završen požárem

Návrh na stavbu nového městského divadla v Teplicích padl poprvé r. 1861 a byla tím zahájena diskuse, kde a jaké divadlo postavit. R. 1871 bylo o stavbě rozhodnuto: byl vybrán prostor v místech dnešního divadla. Architektonické plány budovy v novorenesančním stylu zpracovali pražští architekti Zítek (autor Národního divadla) a Turba. Začalo vznikat divadlo včetně kavárny, elegantního bufetu a bytu domovníka. Nové divadlo pojalo 815 sedících a 185 stojících diváků. Město provozovalo divadlo nejprve ve vlastní režii, poté ho pronajímalo divadelním ředitelům.

 

Foto: 
Původní divadelní budova a pohled na městské divadlo s terasou a s kolonádou.  Snímky z roku 1910 zrestauroval
teplický fotograf Jiří Morman.
           
Tepličtí občané se však dlouho z pěkné budovy neradovali. V noci na 1. září 1919 budova vyhořela.  
Z historie:






Z historie:

1. září 1919 vyhořelo první Městské divadlo v Teplicích. Krátce po půlnoci prováděli dva hlídači teplického divadla svou běžnou prohlídku, přičemž jednomu z nich praskla olejová lampička a olej se řinul na dole nataženou oponu. Ve chvíli, kdy dotyčný zjistil, co se děje, plameny již se šířily přes jeviště dál a dál. Oheň se podařilo zvládnout zhruba po dvou hodinách, ale definitivně uhašen byl až kolem šesté hodiny ráno. Z interiérů nezbylo prakticky nic, zachovaly se jen holé zdi. 

Nutno zdůraznit, že tepličtí radní ani na okamžik nepřipustili, že by se město nepustilo do finančně nákladné stavby nového divadla. V roce 1921 vyhrála koncepce postavit nové divadlo na původním místě. Budova měla zahrnovat velké divadlo, lázeňský sál, kino a rozsáhlý restaurační provoz. Divadlo bylo po pražských divadlech v celé ČSR největší. Peníze na divadlo byly získány vypsáním městské půjčky a dary, stát nepřispěl.
Celá budova byla vystavěna ve slohu 20. let ve stylu mezi secesí a modernou a prozrazuje drážďanskou školu. Je snad jedinou divadelní a restaurační budovou v tomto slohu u nás.
V září 1923 bylo otevřeno kino a na Nový rok 1924 teplický starosta Dr. Walter slavnostně otevřel malý sál a kavárnu, divadlo samotné bylo otevřeno 20. dubna 1924. Celá budova včetně zázemí byla na velice vysoké technické úrovni.

Foto: Kompletní prostory nového městského divadla byly slavnostně otevřeny 20. dubna 1924. A v nezměněné podobě se Krušnohorské divadlo v Teplicích zachovalo dodnes, až na tu zcela zaplněnou terasu, o čemž si na začátku 3. tisíciletí můžeme jen nechat zdát. Zatímco ještě v 70. létech patřilo k dobrému tónu dát si kávu či "dvojku" vína na terase, kde vždycky seděl někdo z přátel či známých, dnes si lidé raději sednou za stolek vystrčený na chodník. A místo odpočinku uprostřed krásného lázeňského parku dají přednost pohledu na rušnou ulici. Ach jo. 

Eva Sieberová, zdroj: Zprávy a studie Regionálního muzea v Teplicích: D. Filipek: Teplický divadelní svět v letech 1874-1919.